Wow, konečně si mi splnil duranovský sen - vidět je živě. Byla to moje první zkušenost a hned ve velkém stylu. Hned na začátku bych chtěl poděkovat Ivanovi (alias Taylor2001) a jeho rodičům za pochopení a střechu
nad hlavou a Peterovi se Slavom za "bezstarostnou" jízdu na trase Bratislava - Zagreb. Znali jsme se jen z e-mailů a přesto nás Duran Duran naladili na stejnou notu (pouštěli jsme si jejich alba v autě) a všechno
proběhlo dokonale.
Po asi šesti hodinách jsme dorazili k cíli plni očekávání - budou ještě lístky? K našemu překvapení naprosto v pohodě! O ceně 180,-Kn (asi 1000,-Kč) nemá cenu diskutovat - já bych dal cokoliv!!!!! V 18,30 hodin jsme
už byli v hale, ale tam se krčila možná stovka fandů, podle řeči určitě Italové. Trochu mě zamrazilo, že by byla opravdu tak moc malá návštěva? Určité signály k nízké návštěvnosti se ven dostaly,
ale před 20 hodinou se už v hale tísnilo odhadem 8 - 9 tisíc lidí.
Podařilo se mi dokonce setkat i s dalšími fandy ze Slovenska (Duranmajo, Gabriel, .....), takže doba před koncertem se nezdála ani trochu dlouhá a už vůbec ne nudná! Na někoho z Čech jsem nenarazil, že bych byl
sám? Třeba se ještě někdo ozve!
Asi ve 20,20 hodin nastoupila předkapela Flare a musím uznat, že mě chytili. Neznal jsem žádnou jejich skladbu, ale i tak jsme se s Peterem shodli, že jim to šlape - zvuk, melodie, rytmus, ... fakt dobrý!!!
Ve 20,45 hodin už začali technici odnášet aparaturu předkapely a připravovat podium pro hvězdy večera. Trvalo jim to přes půl hodiny a dokonale mě napínali, hlavně člověk s čelenkou co nemohl dát dohromady Nickovi klávesy.
Měl jsem pocit, že bude na podiu déle než duran boys.
Ve 21,20 hodin to začalo!!!!! Na podiu stálo pět "pánů" muzikantů: Nick, Simon, Warren + Wes Wehmiller a Joe Travers! Koncert začala skladba "Fragment", na kterou hned navázala "Kiss Goodbye" a na ní uragán
"Last Day On Earth". Moje první živá show Duran Duran začala. Stálejsem nemohl uvěřit, že je to skutečnost! Následovala "Hungry Like The Wolf" a já si uvědomil, že zpívám a se mnou celá hala! Show pokračovala
skladbami "Planet Earth" a "Playing With Uranium". Pak už se tempo zmírnilo, protože přišla na řadu "Come Undone" a hned po ní naprostá bomba - "Anyone Out There". Tak to jsem nečekal! S tímhle zvukem byla naprosto
dokonalá, pro mě jedna z nejlepších skladeb na koncertě!! To se prostě musí slyšet! Jako sedmá a osmá skladba se rozezněly "Ordinary World" a "Save A Prayer". Byl to sladký klid před bouří. Na řadu totiž přišla
"Hallucinating Elvis" a Simon v novém triku a na očích brýle ala Elvis! Musím se přiznat, že tahle skladba není můj favorit, ale na koncertě byla skvělá! Ale co přišlo po ní? Našlapaná "White Lines" v upravené
verzi, také adept na nejlepší skladbu koncertu (podle mě). Následovala trochu vlažnější "Mars Meets venus" a opět vynikající "All She Wants Is", "Skin Trade" a konečně i "Electric Barbarella". Skupina měla za
sebou více než hodinu a diváci stále zpívali. A je tu další z mých favoritů parádně zahraných - "A View To A Kill". Všechno už se se mnou točilo a přestal jsem vnímat svět (mimo podia a lidí na něm a muziky z
něho). V načatém tempu pokračovala "Too Much Information" a "Wild Boys". Světlo zhaslo a najednou byl konec, no to ne!!! Ze všech stran to začalo pískat a křičet a tak začal první přídavek - za podpory diváků
"Notorious" a hned po ní "Girls On Film", no a potom zase tma. Jenže druhý přídavek prostě přijít musel, diváci se nedali. Simon se vrátil v bílém triku s růžovým nápisem Pop Trash a zeptal se co chceme zahrát.
Ozvalo se skoro jako jeden člověk "Rio" atak ho rozjeli. Parádní tečka za výborným koncertem, skvělým zážitkem!!!!! Stálo to za to!!!
Bylo asi 23,30 hodin a lidi opouštěli halu!!! Někdo využil poslední možnosti koupit si tričko z turné Pop Trash (škoda, že z roku 2000, datum koncertu v Zagrebu na tričkách nebyl) nebo Tour program. Všichni,
ale věděli, že je konec!!!! I my jsme stáli u auta a pořád jsme nemohli mluvit, všechno to bylo uvnitř. Já si ještě promítal v hlavě právě ukončený koncert a myšlenka na cestu domů - to nebylo to co by nám
něco říkalo!!!
Kolem půlnoci už bylo u haly minimum lidí. U vedlejšího vchodu se tísnilo asi 12 lidí, tak jsme to šli omrknout. Byli to mladí Chorvati, čekali až duran boys půjdou ven a pojedou do hotelu. Paráda, my je uvidíme
takhle blízko? Pěkně jsem se rozklepal a v žaludku mě píchlo! V ruce tužku a plakáty co jsme za asistence policie strhávali ze zdi (sranda, policajt nám ještě požehnal). Čekali jsme více jak půl hodiny, ale vyplatilo
se! Já měl foťák v pohotovosti (mimochodem i Taylor2001 dostal foťák na koncert, má fakt zajímavý způsub pašování, doufám, že vyjdou fotky, určitě se tady objeví, slíbil mi to!!). První vyšel Warren a už jsem žhavil
foťák. Byl vstřícný a rozdal i několik podpisů (Taylor2001 i Slavo ho získali). Šel společně s basákem Wesem (i jeho podpis získal Slavo). Warren nám potvrdil, že "Last Day On Earth" vyjde jako singl v Japonsku! Podal
si ruku s Taylorem2001 a byl v autě. Potom už přišel i Simon s Nickem, ale vůbec se nezdrželi a ani jeden podpis nedali. Vypadali hodně, opravdu hodně unaveně. Zato Warren se ještě z auta smál a dělal na nás "mimiku".
Potom už definitivně zmizeli. Jenže mi čtyři jsme byli dokonale v šoku a ten nám vydržel sakra dlouho!!!!!!!!
Cesta domů už byla spíše o únavě a spánku, ale uvnitř bylo něco na co se nezapomíná. DURAN FOREVER!!!!!!!
